Rád bych se podělil o jeden dopis, který mi přišel od studentky jedné plzeňské ZŠ. Téma Demokratická republika Kongo.
Ve zpětné vazbě mi napsala toto:
"Po besedě o Kongu jsem měla pocit viny…
Nevím moc z čeho ale měla jsem ho, ale zároveň jsem najednou byla, jako
bych prozřela, jako bych zčistajasna věděla o Africe a všem, co se tam děje
úplně všechno! Vzhledem k tomu, že tátova firma postavila školu
v Tanzanii a naše třída bude možná pomáhat dětem, které tam budou chodit,
mi tato přednáška dost pomohla k pochopení tamější situace a vím mnohem
lépe, co bychom pro ty děti mohli udělat. Během besedy jsem si myslela, že
kdybychom dali samopaly všem, všichni by pochopili, že to není k ničemu,
ale už na konci té besedy jsem věděla, že by se tam akorát všichni zabili a
neuvědomili si to, dokud by nebyli do jednoho mrtví… L A také jsem si v tu chvíli uvědomila, že na
každém řešení bude něco, co to všechno nějakým, byť nepatrným způsobem naruší!
Kdyby někdo uspořádal atentát na tamního prezidenta, také by se tím nic
nevyřešilo, protože by nastoupil jiný, který by mohl být ještě horší. Kdyby tam
vtrhly armády celé Evropy a vyplenily to tam, možná by se tím něco získalo i
kromě bezpočtu mrtvých, ale takovýhle problém by za pár let a možná i měsíců
vyvstal někde jinde a všechno se nedá řešit krví! Kdybychom odtamtud odvezly
všechny nevinné lidy a vojáky pozabíjeli, což by bylo stejné, jako to, co
dělali oni, nebo je dali do vězení či polepšovny, a pak nevinné vrátili,
nastaly by problémy s určením, kdo je „vinný“ a kdo už ne a také problémy
s lidmi, kteří by třeba nechtěli odjet ze své rodné země, byť jen na pár
měsíců. A pak bychom také museli řešit, kam bychom je ukryli mezi tím, co
bychom se starali o jejich „armádu“, když do Evropy ani jinam „nemůžou“. A co
kdybychom ukryli i „vinné“ (nevědomě) a pak to začalo znovu?! Nemá to řešení… A
je to hrozné… nerada bych se k tomu dál vyjadřovala, ale zároveň cítím, že
to musím posílat dál a dál, aby to věděl celý svět…
Moc bych vám chtěla poděkovat za tu
besedu i zato, co jste pro ty nevinné dělal ty 4 měsíce pobytu, i když toho
možná bylo méně, než je potřeba a než bude potřeba. Důležité je, že jste tam
byl a své poznatky předáváte dál v „pohodlnější“ formě, než kterou jste zažil!
Děkuji, a přeji vám hodně štěstí na
dalších cestách!!! J "